O Jánošíkovi a bolavé noze…

…aneb náš zimní výlet na Malou Fatru

 

26.2.2011 – 27.2.2011

 

Má to ještě význam psát o Malé Fatře, napadá mě hned na začátku tohoto článku. Je to za humny, Malou Fatru každý zná a každý tam byl a někdo i vícekrát, přes hřeben vedou přehledné turistické trasy. Návštěvník v podstatě nepotřebuje speciální výbavu ani znalosti, nadmořská výška tu není bůhvíjaká a v podstatě (pokud člověk někam nezabloudí) tak při běžné VHT činnosti  není ani kam spadnout...) i když zrovna v době psaní tohoto článku došlo k pádu horolezce v Horních dierách na Malé Fatře.

 

No a proč teda píšu o Malé Fatře? Jednoduše proto, že jsem na tomto místě ještě nikdy v minulosti nebyl a navíc v tomhle, jak následně zjišťuju, úžasném období a věřím, že nás takových je víc….

Něco málo o Malé Fatře...

Malá Fatra je pohoří v severozápadní části Slovenska. Díky různorodosti krajiny (dolomitová a vápencová bradla, soutěsky, travnaté hole) patří k atraktivním a vyhledávaným pohořím. Hlavním východiskem je vesnice Terchová.

Jedná se o hrásťové pohoří, které bylo vyzdviženo mohutnými tektonickými pohyby v průběhu třetihor a čtvrtohor. Skládá se z krystalických hornin (břidlice, ruly) a sedimentů (vápence, křemence, dolomity). [1]

Co se říká o Malé Fatře?

O Malé Fatře se tvrdí, že má v sobě trochu z každého koutu Slovenska. Mnoho lidí je dokonce přesvědčeno, že se tu nachází nejhezčí slovenský vrchol, kterým je Veľký Rozsutec. Velice oblíbeným je též nejvyšší vrchol Malé Fatry - Veľký Kriváň (1 709 m.n.m) nebo sousední Chleb.

Nejen tyto dva, ale i mnohé jiné vrcholy nabízejí za dobré viditelnosti překrásné výhledy na Velkou Fatru, Západní Tatry, Chočské vrchy a další pohoří. [2]

 

A teď už k našemu výšlapu...

 

sobota 26.2.2011

ráno přijíždíme do Terchové na parkoviště u pensionu Muráň, přeskladňujeme baťožinu, vylíváme nadbytečné množství vody, zapínáme GPS a vyrážíme, je 8:20h.

Brzy v 09:05 hod., dorážíme k prvnímu rozcestníku Vrch Podžiar.

Z Podžiaru směřujeme do oblasti Jánošíkových dier, pojmenovaných po slavném zbojníkovi, který žil a působil v této oblasti.  Procházíme kaňonem zmrzlého Hlbokého potoka proloženého přilehlými ledopádky. Místo přímo vybízí k představě Jánošíka a jeho družiny skrývajíce se v některém z mnoha potemnělých zákoutí tohoto kaňonu…

V tomto období velmi doporučuji buď nějaké nesmeky nebo mačky. V kaňonu nabíráme časovou ztrátu focením všech těch krásných scenérií :-) a Kuba jako náš průvodce a správce času, zmiňuje něco o čelovkách na hřebeni...ale nefotit v tomhle místě by byl prostě hřích a tak ho nikdo neposlouchá....

V 11:00 hod. opouštíme diery a a míjíme rozcestník Pod Tanečnicou a o pár metrů dál Medzirozsutce. Z tohoto místa je ve směru SSZ výborně vidět Malý Rozsutec 1344 m.n.m. Po malé přestávce pokračujeme opačným směrem na Velký Rozsutec.

Po cestě ještě nějaké to panoráma…Co se týče ovládání foťáku možná sem se od jeho zakoupení, před necelým rokem, už i něco naučil, daří se mi uzamknout expozici jednotlivých snímků…

Ve 12:30 hod. jsme na vrchole Velkého Rozsutce 1610 m.n.m. Kuba objednal výborné počasí, je stále jasno a bez mráčku. Daleko na východ jsou vidět malé vrcholky Roháčů a Vysokých Tater a směrem na JZ je vidět naše další trasa...”kurnik je to ještě dálka”, říkám si pro sebe…ale před chlapama se samozřejmě tvářím jako že už je to jen kousek…

Z Velkého Rozsutce scházíme do Sedla Medziholie a pak vzhůru na nekonečný sněhový Stoh. Tenhle kopec by se dal snadno obejít, ale patří jaksi k itineráři Malé Fatry a tak šlapeme vzhůru vstříc lepším zítřkům...nahoru a pak zase dolů…

Pokračujeme po hřebeni směr JZ. Stíny se prodlužují a sluníčko se pomalu sklání k obzoru.

V 17:45 jsme u Chaty pod Chlebom, kde máme zarezervované 3 luxusní místa na vojenských palandách pod střechou....

Večer ještě zaplouváme do zaplněné hospůdky a stěží nacházíme volné místo u přeplněných stolů. Po zaujetí stabilních pozic a s hladovýma očima objednáváme polívku a halužky, o pivku se ani nezmiňuju, doplnit tekutiny je jaksi samozřejmost. Následuje objednávka 3 tatranských čajů 72%, uff má to ale grády…, Kuba Vzápětí otáčí a Dan vrací úder posledním kolem. Následkem čaje nějak ztrácím obraz a nejen já  - směřujeme pod střechu do našeho luxusního apartmá…

neděle 27.3.2011

Taťkové jsou rádi že si můžou přispat a tak spíme snad do 10:00. Po probuzení si ale navzájem potvrzujeme, že jsme byli všichni vzhůru už kolem 7:00 a jen kontrolovali ze spacáků ostatní jestli ještě spí. No a protože jsme nechtěli budit jeden druhého tak jsme jednoduše čekali dokud někdo nevstane, což nám ale nakonec vyhovuje všem…

Po teplém čaji a pořádné snídani vyrážíme dál. Už se mi dlouho nestalo vyrážet na túru v 11:00 hod.

Míříme na nejvyšší vrcholek celé Malé Fatry, Velký Kriváň 1708 m.n.m. Počasí se i dnes vydařilo…

Po cestě míjíme létající a občas i snowboardující snowkitery…Vystoupat nahoru je celkem pohoda…Na vrchole se opět pokouším o jedno panorama, kocháme se výhledy a vyhlížíme trasu dalšího postupu. Pochodujeme na SZ směr Pekelník a dál na sever po modré na Sedlo Prislop.

Cestou v Sedle za Kraviarskym mě Kuba informuje o nejkrásnějším místě v našem směru, o skalní oblasti s početnými skalními výčnělky a skalními bloky, kterým je Sokolie. Ovšem tato oblast je až za Sedlem Prislop dále na sever po žluté a sestup by tak byl ještě o hodinu a půl delší. Kubovi ani Danovi už se nechce, čas taky nic moc. Nakonec se domlouváme tak že Kuba s Danem půjdou pohodovým tempem do Sedla Prislop a pak dál po modré na Starý dvůr a pro auto, zatímco já půjdu napřed a onen zmiňovaný nejkrásnější úsek si projdu a pak na ně počkám někde u Tiesňavy.

Vyrážím tedy napřed, rychlá chůze do kopce se v některých místech mění v pomalý běh. Baví mě to a na hřebeni si zrychlený přechod užívám, ale stíhám i výhledy…Sokolie v dáli vypadají opravdu pitoreskně…

Přebíhám po hřebeni Žitné a Baraniarky a sestupuju, teď už rychloběhem k sedlu Prislop, pak mi lehce ujíždí noha a já se s řevem kácím k zemi, běh končí. S klackem v ruce a nateklým kotníkem se pomalu sunu k sedlu, kde čekám na kluky.

Za chvíli jsou u mě, ještě přesun do Starého Dvora, véča a při západu slunce odjezd domů..

Na závěr bych dodal, že to byl super výlet, který bych v tomto období někdy příště rád  zopakoval….teda až na ten kotník….

   

P.S.

"Když se zdá že šutr na který právě stoupáte může uklouznout, tak i zpravidla uklouzne."

 

 

MAPA

Zobrazit místo 26.3.2011-27.3.2011_Malá Fatra na větší mapě

Profil trasy

 

Výbava

• mačky Salewa, 1x turistický cepín – Stubai, čelovka Petzl e-lite, lékárnička, GPS Garmin CSX60, mapa NP Malá Fatra 1:25 000 (č.8) - VKÚ

Použité zdroje

1. Malá Fatra. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 5.9.2009, last modified on 10.3.2011 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_Fatra>.
2. Malá Fatra : Nejobsáhlejší internetový průvodce [online]. 2011 [cit. 2011-03-11]. Malá Fatra. Dostupné z WWW: <http://www.mala-fatra.cz/>.

Další zdroje

1. Přes nejvyšší vrcholy Malé Fatry. Panoramatická zimní hřebenovka
2. Jánošíkovy diery: nejkrásnější rokle Malé Fatry

Celé fotoalbum

ZDE

Něco ke stažení

KMZ

GPS (gdb)

Plánování trasy

www.hiking.sk