...aneb pokus o Roháče LE 24 hod...
Někdy v době po závodu Vysočina Le 24 hod., se mi v hlavě formuje představa o možnosti přechodu hlavního hřebene Západních Tater, včetně roháčů od Biele skaly po Pyšné sedlo s výstupem na nejvyšší vrchol - Západních Tater - Bystrou 2248 m a to vše do 24 hod. O svém nápadu jsem se zmínil, komu jinému než, Petrovi Neuwirthovi, se kterým jsem závod 24 hod. LE Vysočina absolvoval. Tím bylo semínko bláznivosti zaseto. Pozdější rozbor mapy ukázal že za optimálních podmínek se celý úsek dá absolvovat mnohem rychleji naž za 24 hod., a to cca za 18 hod.
Je to fajn, protože to znamená že v extrémním případě se člověk v pátek po práci může sebrat odjet do Roháčů, přejít je a v neděli se vrátit zpátky aniž by vyčerpal dovolenou.
O této taškařici jsem se zmínil taky svému kolegovi Romanovi, jemuž se nápad taky líbil, ikdyž projevil určitou obavu zdali je to akce pro něj.
středa 25.8.2010
Zaslal jsem propozice Romanovi a Peťovi, který ještě poupravil dopravu, tak abychom optimálně dojeli a přitom co nejvíce ušetřili.
Roman pojede z prahy a vyrazí už dopoledne. Peťa přisedne k Romanovi do vlaku v Hranicích. Dojedou do Liptovského Mikuláše a pak do Zuberce.
pátek 27.8.2010
Ve 14:00 hod. se naposledy dívám na sobotní meteogram na SHMU pro Zuberec, který předpovídá vítr a lehký déšť, ale nic závažného...Což se později ukázalo jako omyl...:-) V 15:40 hod. vyjíždím busem z Brna do Trenčína, kde mám jet navazujícím busem v 18:35 do Zuberce. Přijíždím pozdě a navazující spoj mi ujel. Přecházím na Záložní plán. Z Trenčína vlakem do Liptovského Mikuláše v 19:36 hod. a poté z LM do Kvačan ve 22:27 hod.
V Kvačanech dojíždím na konečnou ve 22:55 hod. a jako poslední cestující vysedám. Pak pokračuju dál do Kvačianské doliny podél potoka a po červené směřuju přes Huty k rozc. Biela skala, kam dorazím za cca 1:20 hod. tedy v 0:30 hod. Kluci už netrpělivě čekají....:) 0:45 hod. Vyrážíme.
 |
sobota 28.8.2010
Strmý nástup z Biele skaly na Sivý vrch. Cesta je poněkud zablácená a rozbitá, jako by tady nedávno řádil lakatoš. Tráva a kosodřevina je mokrá. Boty a kalhoty vlhnou. Těsně pod Sivým vrchem mi kvůli větru začíná být zima na ruce a tak si beru rukavice, které od této chvíle už nesundávám...02:36 hod. dorážíme na první vrchol - Sivý vrch 1805m.
Na hřebeni a jeho J straně pod hřebenem je zima, fouká vlhký JZ vítr v nárazech kol. 20 m/s. Světla našich čelovek se marně snaží proniknout hustou mlhou. Na cestu je někdy líp vidět bez nich. Přecházíme mezi Sivým vrchem a Brestovou, sedlem Pálenica. Kdo měl do teď suché boty, teď už je má zaručeně mokré.......Severně, o několik kilometrů níž, jsou vidět světla Zuberce, která nás naposledy vzdáleně spojují s civilizací. Od této chvíle to už budou jen ostré vrcholky, mlha a sekec mazec....Stoupáme ze sedla Pálenica na Brestovou...kosodřevina mizí. Cesta poměrně rychle ubíhá, čas máme dobrý a sil je dost. 04:07 hod. jsme na vrcholu Brestové 1902m. Za svitu měsíce se mezi mraky občas vytvoří okénko, které poodhalí temné špičky Roháčských vrcholů. Na některých místech pochodujeme s vyplýma čelovkama. Kamenité cestičky z bílého vápence pěkně kontrastují v temných travách. Vítr na hřebeni je nepříjemný a chtě nechtě nám ubírá sil. Salatín 2047m, je 04:49 hod. pochodujeme po Skriniarkach dál na Spálenou.
V některých místech na severní straně, kousek pod hřebenem, je bezvětří. Jak úžasný pocit jít pár sekund takovým místem. Skoro se nechce věřit, že o pár metrů výš fouká nějaký vítr. Rozednívá se, je kolem páté hodiny ráno, na trvalo vypínáme čelovky. Spálená - Pachola. K postupu jsou čím dál víc zapotřebí i ruce. Některé kroky na navlhlých kamenech jsou nejisté. Rukavice jsou absolutně durch, ale je v nich i tak tepleji než bez nich. Únava určuje tempo. Zpomalujeme. Tušíme, že se nacházíme někde pod Pacholou. V jednom místě je výrazné rozdvojení cesty dolů vlevo a nahoru vpravo, není zde ale vidět turistické značení. Chvíli sestupujeme levou cestou a několik desítek metrů jdeme mimo červenou. Vzpomněl jsem si na svůj předchozí pochod, a uvědomil si že zřejmě míjíme vrchol Pacholy. Za dobré viditelnosti je z tohoto místa dobře vidět Baníkovské sedlo. I touto cestou by se na sedlo dalo dojít. Nicméně navrhuji se vrátit zpátky na červenou a jít na vrchol Pacholy. Navzdory únavě se vracíme na ono rozcestí a pokračujeme nahoru, tentokrát již správně. Vystupujeme na Pacholu. Vytahujeme stravu, rychle se napijeme, batoh na záda a pokračujeme, jíme za chůze. Takto se stravujeme v celém průběhu naší expedice. Baníkovské sedlo 2045 m.n.m., čas 06:47 hod.
Prší a stále dost fouká. Unavení, mokří, prochladlí, v mlze a větru stoupáme na Baníkov a uvažujeme jestli za takového počasí dojdeme až na Bystrou. Kolektivně se schodujeme na tom, že o dalším postupu rozhodneme na Smutném sedle. Pokud bude pršet, tak to ukončíme. Ale teď pokračujeme, počasí mění nálady. Prší, poprchává, neprší, fouká, nefouká a tak stále dokola. 07:00 hod. - Baníkov 2178m.
Zbývá Hrubá kopa a Tri kopy. Kameny jsou mokré a postup je nepříjemný. Únava má stále větší sílu. Krok se výrazně zpomaluje. Na Hrubé kopě, po společné dohodě sestupujeme mimo červenou, na pěšinku kousek pod hřebenem. Kde to jde, jdeme po této pěšince. Kde to nejde jdeme po mokrých žulových kamenech. Každý krok na mokrých kamenech je výrazně opatrnější a pomalejší než za sucha. Je kolem sedmé hodiny ranní. Hřeben patří jen nám. Kdo by sem taky chodil v tomhle počasí a čase!? Tri kopy, nepříjemný a bolavý postup po hřebeni. Několik mokrých a rezavých řetězů, nahoru, dolu, nahoru, poslední řetěz nekonečný a bolavý sestup a jsme ve smutném sedle. Je 08:50 hod. Stále prší a fouká. Po krátké úvaze se hromadně schodujeme na sestupu. Další postup za těchto podmínek by byl nejen pomalý a nepříjemný, ale hlavně nebezpečný. Sestupujeme po modré turistické, Žiarskou dolinou k Žiarské chatě. I když je každý krok stále nepříjemný, jsme na sestupu a víme že za hoďku a půl budem na Chatě....Konečně Žiarská chata. Miluju židle :) Rychlá polívka a dalších 5 km sestup do Žiarské doliny, ústí. Ve 12:55 hod. odjezd autobusem do Liptovského Mikuláše a pak ve 14:09 hod. vlakem do Brna.
 |
 |
 |
 |
Je škoda že se počasí ve Smutném sedle neumoudřilo a my s ohledem na bezpečnost sme raději expedici ukončili. Nicméně i tak si myslím že se jednalo o ojedinělý počin a již teď se formuje nový projekt na další rok, s cílem absolvovat plynule naráz celou vzdálenost, v co nejkratším čase. Příště ovšem budeme moudřejší ,co se předpovědi počasí týče. Ono není přeháňka, jako přeháňka v Roháčích...:-)
MAPA
Zobrazit místo Kvačany - Biela skala - Smutné sedlo - Žiarská dolina na větší mapě
